I neviditelné je vidět... + Velikonoční náladička

Je sobota 7.dubna 18:28, svátek má Heřman a já sedím doma a uvažuji nad tím zda dneska konečně vyrazit na rockovou zábavu nebo ne. Venku je zima a sehnat někoho komu by se chtělo vystrčit čumáček z tepla domova je těžký. A není se taky čemu divit. Právě mi běží -No  Feelings- od legendární skupiny Sex pistols  a tak mě napadá, že vám tu šoupnu jednu z mích dnešních úvah..pořád uvažuju nad blbostma ale tak co, už jsem taková.

(Sid Vicious- fetáckej ujetej člen Sex Pistols  ale já ho mám prostě ráda ...)   

I neviditelné je vidět

Sahám rukou po tom starém obnošeném plášti, který možná někdy vypadal elegantně, ale to už bylo velmi dávno., dnes už ztratil svoje půvabné kouzlo. Přesto všechno, i když již dávno nepatří mezi modní trendy si jej oblékám poměrně často, a mám jej velice ráda. A myslím, že ho máme rádi všichni, však kdo by jej neznal? Kdo by neznal proslulý neviditelný plášt Harryho Pottera?

Nemám originál, ale přesto si v něm připadám jako v pohádce, vždyt je také neviditelný a neviditelné věci alespoň pohádkově působí. Co je to ovšem neviditelnost? Mohu být opravdu v tomto plášti neviditelná, i když si to v určitý okamžik přeji z celého srdce?

 Občas by se takový funkční kouzelný plášt opravdu hodil, abychom se mohli schovat, když se zrovna necítíme dobře, nebo když si chceme něco nebo někoho dobře prohlédnout a nechceme aby nás u toho bylo vidět.

Neviditelnost ale nikdy není úplná, vždy je něco vidět, třeba když se Harry pohybuje zahalen pláštěm, jsou mu vidět nohy, nebo za sebou zanechává šlápoty. Nebo slavná neviditelná ramínka, ta se lesknou a jsou vidět až moc dobře.

Neviditelnost funguje asi opravdu jen tak, že nevklouzneme do něčího zorného pole, jedině tak můžeme být neviditelní a můžeme si moment plně užít. Není jich ale mnoho.

Sice si neviditelnost přejeme a chceme být občas neviděni, ale je dobře když v určité okamžiky jsme vidět, je dobře když v určité situaci máme kolem sebe lidi co nám mohou pomoci, co nám mohou zpravit náladu, dřív něž něco zpackáme. A co si myslíte o neviditelnosti vy? Je lepší být viděn nebo neviděn? Je dobré se mít občas kam schovat? 

 (to jsou ty moje Duhový Muffinky )

A kdybych měla trošku popsat dnešní den? Je Bílá Sobota a o Bílé Sobotě se mají barvit vajíčka, mám ráda tradice a snažím se je dodržovat tak jsem hodila pár vajíček do červené a zelené barvy (snažím se svou ubohou zaujatost na červenou a černou rozšířit i na jiné barvy, když už jsou ty barvy IN) a pak jsem na ně bílou akrylkou napatlala nějaký rádoby tradiční vzory..No dopadlo to děsně a tak asi na velikonoční pondělí zůstanu u kupovanejch "navlíkaček na vajíčka" ze "Špáru". Jo a ještě jsem včera večer stihla spatlat jakoby duhový muffinky..jsem s nima mooc spokojená a udělala jsem si i fotku , tak až je dám do notebooku z fotáku tak vám je tu určitě zveřejním. Zatím asi čáu, pokusím se sem psát častěji, ale nemám moc čas..a i vy byste mě potešili kdyby jste sem občas koukli a něco okomentovali ..hned by se mi psalo veseleji když budu vědět že to někoho baví číst :)