Na blogspotu aby se prase vyznalo..

Na blogspotu aby se prase vyznalo a tak přesouvám svůj blog na Blog.cz.  Tak pokud by někoho zajímalo, tady je  . Doufám že tam už to bude lepčí..tak tady se asi loučím tak asi nadobro Zdar.

Kurva co s tím?

Jednu chvíli si s někým rozumíte a jste na vrcholu trávíte spolu veškerej čas a je to parádní ale ono se to prostě vždycky zvrtne a vztah jde do prdele tak rychle že ani nevíte kdy a kde to začalo a už si prostě nemáte co říct. A je to v háji protože váš dosavadní vztah byl vážně "úžobezvageniální" a vy máte prostě potřebu ho dát dohromady, protože občas se ještě mezi těma střípkama najde nějakej velkej střep kdy si zase parádně rozumíte a ony ty chvíle za to prostě stojej. At už je to kluk nebo holka, přátelskej vztah nebo partnerskej. V tom mým světě jde spíš o problém přátelskej. A já už ani nevím jak to ucelit, někde se to rozbilo a nějak se nám vytratila jiskřička je to prostě na pičku a jde s tím vůbec něco udělat? Já doufám že jo když to obě cítíme stejně obě cítíme že si nemáme co říct ale přesto chceme..ono to už dohromady dát nepůjde že? Ale né prosím určitě je tu naděje, určitě to půjde a určitě si zase budeme rozumět vždyť já mám tu moji malou kamarádku děsně ráda. Tak se zamýšlím čím se to posralo, jestli je to moje chyba. Jo, začla jsem trošku vyrážet na "akce" (kde se hraje úplně jiná hudba než je moje love)  a začla jsem se bavit i s jinejma lidma ale to přece nemůže být hlavní problém, nikdo nikomu přece nemůže dávat na výběr "bud on nebo já" to vážně není fér.  A co je vlastně fér kurva?  Asi na tom máme chybu obě, vždy když k ní dojdu a chci nějak at už trapným blábolem začít konverzaci jen ohrne pysk a točí se za jinejma a to mě mrzí, já se kurva vážně snažím. Je to na pičku a jsem sprostá jako kanál což není dobrý ale já jsem tet v prekérní situaci, aniž bych o to nějak zvlášt stála jsem se dozvěděla jak náš vztah považuje i ona a když si uvědomuju že jsme se prostě sekly někde na mrtvém bodě a že to tu začíná zavánět tak se mi z toho chce plakat. Jsem sráč, totální sráč co pořád bulí  ale co, třeba se toho jednou zbavím až "budu velká holka". Ale kurva mi to dáme dohromady už jenom proto, že to vidíme stejně, ač to každá vyjadřujeme trošku jinak. Nikdy nezapomenu na naše MApičky, LEpičky, Opičky a prostě pičky ale hlavně SLEpičky , ke kterejm se může zdát že sklouzávám , ale to né to určitě NÉ. Já se prostě jen zabouchla a chci toho kluka vídat proto chodím na ty zasraný akce a ač si to nechci přiznat je to tak, já tam chodím sice kvůli lidem a přátelům ale hlavně kvůli klukům a hlavně kvůli tomu do kterýho už jsem zabouchlá od první třídy. Teda tak to bylo alespon ze začátku, tet už mě to baví a líbí se mi to, aspon v pátek večer netvrdnu doma u televize. Je to v prdeli tet to může působit že měním kámošku a za kluka a to bych JÁ přece nikdy neudělala tak kurva co se děje, KDO TEDA JSEM? nebo spíš KDE TEDA JSEM?  Nikdy nezapomenu na náš KISS majáles kdy mi ta barva na ksichtě už fakt vadila ale byly jsme přece ta "správně rocková skupina" a ač jsme nijak nebyly ocenění já jsem moc ráda že jsme to tak vyvedly. A na rámečku ve kterým mám ukrytou fotku z tohohle majálesu a tvůj odkazovej vánoční lístek na slepičky mám pověšenou tu parádní Aifelovku od tebe protože ty jseš tak trochu Paříž.. a prostě já chci aby to kurva pokračovalo a abychom tvořily další takový vzpomínky, jako když jsme třeba vyrazily ven a nikdo mi neoznámil že je to tak trochu Nirvánovskej sraz a já jako správnej "lůzr" neměla tričko Nirvány. A hele asi se naši dozvěděli o našem lesbickým plánu, protože mi od té doby dali pokoj teda spíš jsou v poslední době až moc vlídní "ale musím si zaklepat do dřeva" abych to nezakřikla. A proč pořád vyplazuju ten jazyk? Víš kdo mě nakazil? Byla to ta Lucka v Tiki o které jsem si bohužel nejdřív ,myslela že je kluk ale je holka je lesba a je parádní, je to taková ta sprvávnácky ujetá osoba, určitě by se ti taky líbila, ikdyž má jinej hudební vkus. Je prostě nesprávný soudit lidi podle hudebního vkusu.  A ani nevíš jak bych byla ráda kdyby sis tenhle článek přečetla ale ty si ho kurva nepřečteš protože o tomhle mím blogu v podstatě nikdo neví kurva natož tak ty. A já bych si moc přála kdybys mi tím tvým novým "spešl foták udělala ty spešl fotky" protože nemám žádnou pěknou fotku. Ono to možná taky bude tím že nejsem prostě pěkná, ale víš co, to si člověk nikdy nechce připustit at si říká bůh ví co. Prostě každej chce bejt hezkej.
Mám tě ráda a doufám že to Kurva zpravíme a na to tet tak akorát už flusanec do dlaně protože ani nevím proč mi asi umrznou ruce, asi mám v pokoji fakt zimu.
A vám co nás neznáte a vůbec nevíte o co "go" tak se omlouvám za takovej článek ale mě to tet prostě pomohlo si utříbit jak to vlastně  je a v podstatě bych byla i mooc ráda kdyby si to přečetla ale nevím jak jí to nenápadně podstrčit pod čumáček Budu to nějak vymyslet a pak už to bude hop nebo trop ale doufám že to zvládnem a doufám že ji nenaštve že jsem narazila na ten její blog. I když jsem říkala že po něm budu čmuchat, bylo to fakt náhodou, nezlob se na mě, nejdřív sem byla na blogu lennieho a zněho jsem přeskočila na nějakej blog divny-misto a tam jsem na ten tvůj narazila, když už jsem ho uviděla tak jsem prostě nemohla ten blog nerozkliknout. No a třebas to bude i kněčemu dobrý třeba se to ještě spraví. Ne kurva to se určitě spraví.
Tak a tet pac a pusu, sice nejsem unavená ale je jedna hodina v noci tak to je asi teoretickej čas pro únavu, tak Brou noc :*
A kurva on mi v tu jednu hodinu vypadnul net, ještě že jsem měla ten článek zálohovanej, tak vám ho zveřejnuju tet ráno. Představa že bych celej tenhle článek ztratila je fakt otřesná, takže do budoucna radím, zálohovat, zálohovat, zálohovat...ono to prostě jednou ze sta článků využijete a budete mooc štastní.

Mám jednu prosbičku, nevíte někdo, Jak se na Blogspot rozřazují články do rubrik a jak ty rubriky umístit na blogu? Předem moc dík za info (já se v PéCéčkách nijak moc nevyznám)

Já, Já a moje maličkost

Jsem E.liska  a  svět buzeruju teprve 15 let, tak toho mám podle všelijakejch mouder ještě hodně před sebou ale to je mi tet celkem jedno.  Život je ve výsledku krátkej tak je třeba si ho svým způsobem užít. Chodím na gympl tak doufám že to tam vydržím až dokonce.
 Mám ráda všechno co mě dělá štastnou a v první řade jsou to asi sympatický lidi, zvířata, a umění a to jak už hudební, malířské či literární a plyšáky.
 Sympatickejch lidí je vcelku dost, teda alespon tak povrchně spousta lidí působí, vnitřně je to už ale těžší, málo kdo je nalazený alespon na vedlejší notu natož tak na tu mou. Jsem asi podivná ale to jsme svým způsobem všichni, tak co.
 Mám moc ráda zvířata jsou to jedny z mála bytostí na který se člověk nemůže zlobit i když mu poškrábou půl obličeje, nebo aspon já to nedovedu a mám ráda plyšáky, to jsou jediní tvorečci co neutečou mímu obejmutí.
   A asi jako všichni mám ráda hudbu a to od rocku až po punk a metal. Z rocku poslouchám Nirvanu (ikdyž ta patří spíš do grunge ale na tom právě tet nesejde), The Doors, AC/DC,Ozzyho Osbourna, Jimiho Hendrixe, Foo Fighters, Scorpions, White Lions... z punku samozřejmě Sex   Pistols, The Only Ones, (ikdyž maj asi jen jednu legendární písničku ale díky ní je prostě žeru) Les Sales Majestés, (punk v frantíkovským podání mi připadá jako hudba z úplně jinýho světa) Benjaming Band(což je česká, skotsky laděná hudba a mě se to prostě líbí) a z metalu mám si nejradši Avenged Sevenfold. Jinak toho poslouchám ještě spousty, zbožnuju filmový melodie, Johna Lennona, The who a prostě se mi to všechno nechce vyjmenovávat "jsem líná jak veš!"
 A jak už jsem řekla mám ráda i výtvarno, sama chodím do ZUŠ a jsem na to pyšná, protože mě to dotlačí k tomu občas něco vytvořit. Zbožnuju Salvadora Dalího a Van Gogha  a René Magritte je taky dost zajímavej.  moc ráda fotím, ale nejsem nijak moc dobrá a nemám žádnej "spešl foták" tAk vcelku smutním.
A protože mám moc ráda literaturu a sloh tak mě napadlo založit tenhle blog a podělit se o svoje myšlenky i s někým jiným než s mejma plyšákama. Ze spisovatelů asi nejvíc miluju J.D Salingera, Marka Twaina, Christophera Paoliniho, J.K Rowlingovou.. a pak si ráda počtu v drogově lazenejch,psycho, a různejch drama knížkách a podobnejch věcech ale toho bych tu vypisovala strašně moc a nikoho by to stejně nezajímalo(tak proč se namáhat)
To je asi zatím tak všechno, protože mě právě tet nenapadá nic dalšího.

(a Tohle jsem teda já )

I neviditelné je vidět... + Velikonoční náladička

Je sobota 7.dubna 18:28, svátek má Heřman a já sedím doma a uvažuji nad tím zda dneska konečně vyrazit na rockovou zábavu nebo ne. Venku je zima a sehnat někoho komu by se chtělo vystrčit čumáček z tepla domova je těžký. A není se taky čemu divit. Právě mi běží -No  Feelings- od legendární skupiny Sex pistols  a tak mě napadá, že vám tu šoupnu jednu z mích dnešních úvah..pořád uvažuju nad blbostma ale tak co, už jsem taková.

(Sid Vicious- fetáckej ujetej člen Sex Pistols  ale já ho mám prostě ráda ...)   

I neviditelné je vidět

Sahám rukou po tom starém obnošeném plášti, který možná někdy vypadal elegantně, ale to už bylo velmi dávno., dnes už ztratil svoje půvabné kouzlo. Přesto všechno, i když již dávno nepatří mezi modní trendy si jej oblékám poměrně často, a mám jej velice ráda. A myslím, že ho máme rádi všichni, však kdo by jej neznal? Kdo by neznal proslulý neviditelný plášt Harryho Pottera?

Nemám originál, ale přesto si v něm připadám jako v pohádce, vždyt je také neviditelný a neviditelné věci alespoň pohádkově působí. Co je to ovšem neviditelnost? Mohu být opravdu v tomto plášti neviditelná, i když si to v určitý okamžik přeji z celého srdce?

 Občas by se takový funkční kouzelný plášt opravdu hodil, abychom se mohli schovat, když se zrovna necítíme dobře, nebo když si chceme něco nebo někoho dobře prohlédnout a nechceme aby nás u toho bylo vidět.

Neviditelnost ale nikdy není úplná, vždy je něco vidět, třeba když se Harry pohybuje zahalen pláštěm, jsou mu vidět nohy, nebo za sebou zanechává šlápoty. Nebo slavná neviditelná ramínka, ta se lesknou a jsou vidět až moc dobře.

Neviditelnost funguje asi opravdu jen tak, že nevklouzneme do něčího zorného pole, jedině tak můžeme být neviditelní a můžeme si moment plně užít. Není jich ale mnoho.

Sice si neviditelnost přejeme a chceme být občas neviděni, ale je dobře když v určité okamžiky jsme vidět, je dobře když v určité situaci máme kolem sebe lidi co nám mohou pomoci, co nám mohou zpravit náladu, dřív něž něco zpackáme. A co si myslíte o neviditelnosti vy? Je lepší být viděn nebo neviděn? Je dobré se mít občas kam schovat? 

 (to jsou ty moje Duhový Muffinky )

A kdybych měla trošku popsat dnešní den? Je Bílá Sobota a o Bílé Sobotě se mají barvit vajíčka, mám ráda tradice a snažím se je dodržovat tak jsem hodila pár vajíček do červené a zelené barvy (snažím se svou ubohou zaujatost na červenou a černou rozšířit i na jiné barvy, když už jsou ty barvy IN) a pak jsem na ně bílou akrylkou napatlala nějaký rádoby tradiční vzory..No dopadlo to děsně a tak asi na velikonoční pondělí zůstanu u kupovanejch "navlíkaček na vajíčka" ze "Špáru". Jo a ještě jsem včera večer stihla spatlat jakoby duhový muffinky..jsem s nima mooc spokojená a udělala jsem si i fotku , tak až je dám do notebooku z fotáku tak vám je tu určitě zveřejním. Zatím asi čáu, pokusím se sem psát častěji, ale nemám moc čas..a i vy byste mě potešili kdyby jste sem občas koukli a něco okomentovali ..hned by se mi psalo veseleji když budu vědět že to někoho baví číst :)

Jak jinak než štasnej Novej rok..

Když jsem tet stála sama  o půlnoci před domem, v hlavě mi ještě bublalo šampanský, a sledovala jsem jak lidé oslavují Nový rok trošku se mi zastesklo, mrzí mě že je v naší rodině Silvestr brán pouze jako den kdy do půlnoci čumíme na Novu a pak si přituknem šampanským , aby se neřeklo že na všechno kašlem. A když se šampanský otevře nastane takový to "Bum" jenže po tom našem "Bum" následovalo ještě další "Bum" a naše velice vyplašená a hysterická kočka zmizela. Volala jsem ji po celém domě a nemohla ji najít měla jsem strach z toho jak se někde válí vyděšená po zemi, nebo taky po stropě. Táta byl nepříjemnej že jsem odešla od šána a to vše mi vehnalo slzy do očí, bojím se toho Novýho roku, protože "jak na novej rok, tak po celej rok" ...a já opravdu nemám zapotřebí probrečet celej rok.. Tento rok jsme ani nedělali ohnostroj a tak jsem se sbalila a vyšla ven před dům. Docela smutný stát v té kose sama a sledovat jiný lidi jak se bavěj ale tak co už. Pak jsem se vrátila domů dopila druhou půlku šána a tet jsem tu a myslím že jdu spát protože se nudím.

Silvestr? to teda zase bude rok...

Je 31.12.2011 15:55.... Je sice bezvadný že už za pár hodin bude Novej rok, jenže já budu kysnout na novoroční přípitek doma. Jaká škoda. Každej komu ještě proudí krev v žilách vyrazí někam ven, někam se bavit. Ale u mě snad dojde k předčasnému  ztuhnutí krve nebot si moji rodičové drazí myslí že jsem ještě malá bytost a tak mám propustku pouze do deseti. Jaká škoda...a jé to už se opakuju, ale uznejte sami, vy co sedíte jako já doma u monitoru, že mnohem záživnější než připíjet s televizí Nova a povedenou rodinkou je připíjet s těma co maj k vám věkově nejblíž, s těma se kterejma se dovedete dobře bavit. A když už teda pominu to že to jinak nepůjde, kam teda do těch deseti vyrazit? Kamarádka pořádá nějakou menší house párty, jenže jak znám smetánku co je na seznamu hostů, jistě dojde k nemalé hádce a tak mi nezbude nic víc než se s klidnějšími tvory a pytlíkem brambůrek klidit někam pod stůl. To bude veselo. A abych nezapomněla, už od rána držím kočky doma, aby se nezcvokly z toho až bude nějaká buřičská parta pálit petardy.Zatím to snášej ještě skvěle, jedna se mnou leží v posteli a druhá ve svém pelechu ale co večer až je to tu zase omrzí?..